Kdysi jako malý jsem při hraní Člověče, nezlob se! tajně snil o tom, jaké by to bylo, kdyby moje červená figurka měla nějaké superschopnosti. Kdyby mohla přeskakovat soupeře, vrhat po nich kouzla nebo je teleportovat zpátky na start. Místo toho jsem hodil jedničku, zůstal stát v domečku a bratr mě o tři políčka dál vyhodil. Teď v dospělosti se mi ten dětský sen konečně splnil. Na stole mi leží Magičtí atleti – závodní hra, ve které má každá figurka vlastní potrhlou dovednost, a od prvního hodu kostkou je jasné, že tohle nebude spořádaný závod, ale jedno velké barevné pošťuchování.
Jednoduchý závod, který se během chvíle zvrhne
Základ zvládne každý: hodíte kostkou a běžíte do cíle..
Jenže před startem si každý naverbuje čtyřčlenný tým závodníků a v každém ze čtyř závodů za něj vyběhne jeden z nich. Nikdo dopředu neví, koho soupeři vytáhnou, a protože pozdější závody jsou za víc bodů, všichni si své nejlepší postavy šetří na finále. Tedy, všichni tvrdí, že šetří. Závod končí, jakmile do cíle doběhne druhý závodník. Zbytek pole nedostane nic, a to je motivace, která nutí každého hrát ostře od prvního tahu.
Tohle mě ve druhé partii dostalo
Kamarád vedl o půl trati a já už ho kostkou neměl šanci dohonit. Jenže jsem měl na trati Hypnotizéra. Před svým pohybem jsem klidně prohlásil, že se vedoucí závodník teleportuje ke mně. Jeho žeton se zvedl z čela pole a přistál vedle mého. Ozvalo se „To nemůžeš!“, pak šustění pravidly, pak zděšené ticho. Mohl jsem.
Pomsta na sebe nenechala dlouho čekat. V dalším závodě mě předběhl Banánem, a kdo předběhne Banána, ten uklouzne. Moje figurka se položila na bok, byl jsem podražený a v příštím tahu jsem nesměl házet. Jenže já zrovna hrál Podruha, a ten má ten nejlínější a nejgeniálnější efekt ve hře: jakmile kdokoliv jiný hodí šestku, Podruh se posune o dvě políčka dopředu. A schopnosti fungují, i když ležíte na zádech. Takže zatímco jsem já „vynechával tah“, soupeři házeli šestky, radovali se, a můj podražený Podruh se po jejich zádech plazil dopředu, až do cíle dorazil jako první. Ten okamžik, kdy jim to došlo, byl výbuch smíchu a naštvané bouchání do stolu naráz.
A takových potvor je v krabici šestatřicet
Šermíř vyzve na duel každého, kdo se s ním sejde na políčku, a prohraný letí zpátky. Pantoflík nehází vůbec, jen si prohodí místo s libovolným závodníkem – takže lídr, který se už kochal cílem, najednou stál na startu v bačkorách. T.L.A.M.A. sežere stříbrnou medaili, takže se jede jen o první místo a druhý dostane figu. Obří děcko si sedne na políčko a všechny ostatní z něj vytlačí. A pak je tu Šoupák, který se pohne o jedno políčko pokaždé, když kdokoliv použije jakoukoliv schopnost – a věřte mi, že se schopnosti používají pořád. V jednu chvíli se u nás na stole spustila taková řetězovka efektů, že jsme se všichni zastavili a společně rozplétali, kdo vlastně kde stojí. Pravidla na to mají přímočarou odpověď: přijměte chaos a hádejte se, je to součást srandy. A když už si nevíte rady, ať rozhodne kostka.
Náhoda, kterou si můžete ochočit
Štěstí na kostkách hraje svou roli, ale rozhoduje něco jiného: koho pošlete do kterého závodu a jestli odhadnete, co vytáhnou ostatní. Vezmete si Kentaura, který každého předběhnutého odkopne na start, když soupeř má v týmu Skokana, kterého to jen posílí? Pošlete Zlouna, který vsadí sám na sebe, do závodu, kde všichni budou hrát na obranu? Díky šestatřiceti závodníkům a dvěma tratím – té klidné a té divoké, plné šipek a políček BÁC!, na kterých se podrazíte úplně sami – nebudou žádné dvě partie stejné.
Hra má ještě jednu skvělou vlastnost: partie trvá zhruba půl hodiny, pravidla vysvětlíte za tři minuty a děti okolo osmi let ji chápou stejně rychle jako dospělí. Křiklavá grafika Angely Kirkwood navíc vypadá, jako by někdo rozsypal sobotní ranní kreslené seriály po celé krabici. Původní návrh pochází od japonského autora Takashiho Ishidy a nová verze vznikla pod dohledem Richarda Garfielda, tvůrce Magic: The Gathering, což je poznat na tom, jak čistě do sebe schopnosti zapadají.
Pokud hledáte svěží, neúprosnou a pekelně zábavnou závodní deskovku pro rodinu s dětmi i pro partu, která se chce hodinu smát a pomstychtivě podrážet, Magičtí atleti jsou trefou do černého. Moje červená figurka konečně umí kouzlit. A ještě k tomu má na hlavě čepičku.